Od 19. května do 30. června 2025 poběží ve spolupráci s Univerzitou Karlovou na české Wikipedii první ročník výzvy „Měsíc vědy na Wikipedii“. Cílem je rozšířit obsah Wikipedie o vědecká témata, osobnosti i pojmy, které v encyklopedii chybí nebo potřebují aktualizaci. Každý, kdo se zapojí, navíc může vyhrát předplatné některého z populárně-naučných časopisů. Hlavní editaton se koná 19. 6. od 15:00 v Didaktikonu Hybernská UK.

Měsíc vědy na Wikipedii má za cíl popularizovat vědu, prohlubovat spolupráci mezi vědeckou a wikipedickou komunitou a zlepšit dostupnost ověřených informací o vědeckých tématech na české Wikipedii. Během celého měsíce budou probíhat tematické editatony, workshopy a diskuze se zapojením odborníků z různých vědních oblastí. Projekt cílí jak na zkušené editory, tak na nové dobrovolníky a širokou veřejnost, a přispívá k rozvoji kritického myšlení, mediální gramotnosti a transparentnosti vědeckých poznatků ve společnosti.

Do 30. června 2025 může kdokoli vytvořit nebo rozšířit článek o vědeckém tématu, osobnosti či instituci a tím přispět k popularizaci vědy. Pro účast ve výzvě je třeba do shrnutí editace uvést hashtag #veda.

„Chceme ukázat, že Wikipedie není jen technická platforma, ale nástroj pro šíření poznání a podporu otevřené vědy,“ říká Lucie Schubert z Wikimedia ČR. „Tato výzva je ideální pro studenty, vědce i laiky, kteří chtějí pomoct ostatním pochopit svět kolem nás.“

Výhry, které potěší milovníky vědy

Výhra? Předplatné časopisů, které vás budou bavit

Každý účastník a účastnice, kteří se zapojí alespoň jedním článkem splňujícím pravidla soutěže, budou zařazeni do slosování o předplatné populárně-naučných časopisů. Konkrétně se hraje o: časopis Vesmír, 21. století, History, Svět na dlani a Epocha.

Ceny věnovali partneři soutěže a podpoří tak další objevování světa vědy – nejen na Wikipedii.

Doprovodné akce

• Vědecká témata na Wikipedii (a projektech Wikimedia) – 19. května 2025, 14:00–15:30 | online
  Úvod do tématu Wikipedie a Wikimedia pro výzkumné a akademické pracovníky: jak na encyklopedické psaní, svobodné licence i propojení s Wikidaty.
• Wikipevnost: Dobývejte s námi Wikipedii v Pevnosti poznání – 9. 6. 2025 9:00–18:00 | Pevnost poznání, 17. listopadu 939/7, Olomouc Celodenní akce v olomoucké Pevnosti poznání provede účastníky světem Wikipedie a dalších projektů Wikimedia. Od dopoledního programu pro studenty přes editaton pro vědce až po večerní přednášku pro veřejnost
• Hlavní editaton v Praze a online – 19. 6. 2025,  15:00–19:00 | Didaktikon, Kampus Hybernská, Univerzita Karlova,  Hybernská 998/4, Praha 1
  Praktický workshop pro všechny, kteří chtějí pomoci rozšířit Wikipedii o významné vědecké osobnosti a témata. Účastníci budou editovat s podporou zkušených lektorů a na závěr společně zhodnotí své výstupy. Akce je otevřená i úplným začátečníkům, a to jak prezenčně, tak online.

Více informací, pravidla výzvy a tipy na témata najdete zde:
Wikipedie:Měsíc vědy na Wikipedii

Ve dnech 15.–18. května 2025 se Praha proměnila v pulzující centrum mladé energie, otevřeného dialogu a sdílení nápadů – hostila totiž historicky první Wikimedia Youth Conference, mezinárodní setkání mladých Wikimediánů z celého světa. Tato akce neměla v hnutí obdoby: byla navržena od mladých lidí pro mladé, s důrazem na to, aby zazněly jejich hlasy, zkušenosti i vize jejich zapojení. 

Konferenci inicioval a zorganizoval spolek Wikimedia Česká republika v čele s výkonnou ředitelkou a hlavní organizátorkou akce Klárou Joklovou a ve spolupráci s CEE Hubem – regionální platformou pro střední a východní Evropu. Ten na akci zastupovala koordinátorka Barbara Klen. Akce od začátku měla velice širokou podporu a o její realizaci se zasloužila i CEE Youth Group, která od jara 2023, díky podpoře CEE Hubu, funguje jako neformální seskupení, které propojuje mladé wikimediány z regionu. Právě tato iniciativa inspirovala ambici rozšířit zkušenosti ze CEE regionu na globální úroveň a spojit tak další neformální seskupení wiki-mladých, jako jsou Wikivibrance či mladí z německy mluvící komunity.

Konference přivítala 83 mladých lidí ve věku 18–26 let, kteří se aktivně zapojují do projektů jako Wikipedie, Wikidata nebo Wikimedia Commons. Jejich cíl byl společný: sdílet zkušenosti, učit se jeden od druhého a spoluvytvářet prostředí, v němž mladá generace může v hnutí Wikimedia nejen působit, ale skutečně ovlivňovat jeho směřování.

Jak přitáhnout mladé lidi k Wikipedii?

Celkové téma konference znělo: „How to attract young people to Wikipedia?“ Tato otázka rámovala celý program a prolínala se všemi diskusními bloky, skupinovou prací i individuálními výstupy. Vycházela z předpokladu, že mladí lidé dnes hrají v ekosystému svobodného sdílení znalostí zásadní roli – a že pro dlouhodobou udržitelnost Wikimedia projektů je klíčové jejich zapojení nejen jako editorů, ale i jako budoucích lídrů.

Konference si kladla tři hlavní cíle:

• vytvořit prostor, kde mohou sami mladí wikimediáni pojmenovat překážky i motivace, které ovlivňují zájem mladých lidí o zapojení do Wikimedia projektů,
  
• vytvořit prostor pro sdílení zkušeností a nápadů napříč regiony a kulturami,
  
• podpořit účastníky v tvorbě konkrétních plánů pro jejich práci s peer-mládeží ve svých komunitách.

Témata, jimiž se účastníci během tří dnů zabývali, zahrnovala mimo jiné:

• Jak přiblížit Wikimedia projekty mladým lidem jazykem a nástroji, které používají?
  
• Jak podporovat dlouhodobé zapojení mladých editorů a editorek, aby jejich motivace nevyprchala po prvních editačních pokusech či při nedostatečné podpoře?
  
• Jak budovat komunity, v nichž se mladí cítí bezpečně, podporovaně a slyšeně?
  
• Jak jim umožnit, aby se stali aktivními spolutvůrci směřování hnutí Wikimedia?

Konference nebyla pojatá jako frontální série přednášek – naopak. Účastníci pracovali a společně diskutovali v malých skupinách, zapojovali se do facilitovaných diskusí, sdíleli osobní příběhy i lokálně osvědčené strategie. Každý z nich měl na závěr konference možnost sestavit si vlastní akční plán – soubor konkrétních kroků, jak nově získané poznatky a inspiraci přetavit do praxe ve své komunitě.

Žádosti dorazily z celého světa

Už samotný zájem o účast jasně ukázal, že téma mládeže ve Wikimedia hnutí silně rezonuje. O stipendium na konferenci požádalo celkem 223 mladých lidí z 90 zemí, přičemž uchazeči a uchazečky reprezentovali 108 národností. Téměř 42 % žádostí přišlo od žen (93 žadatelek) a průměrný věk uchazečů byl 23,3 let.

Tento široký a pestrý zájem ukazuje, že mladí lidé z různých regionů a kulturních kontextů mají chuť aktivně přispívat do projektů Wikimedia – a zároveň hledají příležitosti, jak se propojit, učit se navzájem a posilovat své komunity.

Výběrový proces byl navržen tak, aby co nejvíce zohlednil spravedlivé regionální zastoupení i rozmanitost zkušeností. Podmínkou byla organizační zkušenost a zejména organizační potenciál do budoucna. Jedním z cílů akce totiž byla podpora a budování budoucích lídrů hnutí. I proto jsme žádali jednotlivé pobočky či uživatelské skupiny a další individuální leadery o vytipování nejlepších reprezentantů jejich komunit. Výsledkem byl vyvážený výběr 83 mladých wikimediánů z celého světa – jak z etablovaných komunit, tak z méně zastoupených regionů. 

83 tváří, 49 zemí: Jak vypadala mladá Wikimedia komunita naživo

V prvním kroku vybrala 13 členná mezinárodní stipendijní komise z původních 223 uchazečů a uchazeček o stipendium 80 mladých z více než 50 zemí světa. Komise měla za primární cíl férové geografické zastoupení, přičemž se zohledňovala i genderová a jazyková rovnováha, různorodost zkušeností a šíře komunitního zastoupení, jednoduše celková pestrost hlasů. Dle plánu připadlo 40 stipendií na region střední a východní Evropy (CEE) a 40 dalších bylo rovnoměrně rozděleno mezi zbylých 7 Wikimedia regionů.

I přes pečlivou organizaci a intenzivní podporu každého stipendist se však ne všem podařilo do Prahy dorazit. 15 vybraných účastníků a účastnic nakonec nezískalo vízum či povolení vycestovat – především z regionů s omezeným diplomatickým zastoupením nebo složitou vízovou procedurou. Jejich absence byla v rámci chybějících hlasů citelná a znovu otevřela otázku dostupnosti mezinárodních Wikimedia akcí pro mladé lidi ze všech částí světa. Organizátoři se snažili maximum míst využít pro jiné účastníky. Na druhou stranu se nám, i díky opakovaným žádostem, podařilo vízovou bitvu na několika územích vyhrát. Oproti plánu jsme nakonec umožnili i online účast těm, kteří nakonec přijet nemohli, naráželi jsme ovšem v praxi zejména na obtížnost časových posunů.

Z částí poboček jsme vyjednali podporu jejich reprezentantů, zejména ze západní Evropy či okolních zemí, ti pak získali buď částečnou podporu či náklady plně hradila vysílací komunita/pobočka.

Konečné číslo 83 mladých účastníků a účastnic včeně dobrovolníků a dobrovolnic, 76 řádných účastníků a účastnic, 4 částeční stipendisté a stipendistky, 6 samoplátců a samoplátkyň.

Z regionálního hlediska bylo finální  složení účastníků a účastnic konference následující (mimo online hosty a včetně WMF hostů):

Region	Počet účastníků
CEE (Střední a východní Evropa)	38
NWE (Severní a západní Evropa)	8
ESEAP (Asie a Pacifik)	8
LATAM (Latinská Amerika)	8
MENA (Blízký východ a severní Afrika)	4
SSA (subsaharská Afrika)	3
SASIA (Jižní Asie)	3
NA (North America)	4

Toto rozložení ukazuje, že i přes překážky má Wikimedia hnutí potenciál propojit mladé lidi napříč kontinenty – a že se daří vytvářet síť mladých aktivních lidí, která je skutečně globální. Zároveň se ukazuje, že bychom měli nabídnout ještě cílenější podporu těm, které limituje vízová povinnost.

Podporu akci poskytlo 13 vybraných hostů. Šlo zejména o zástupce a zástupkyně Wikimedia Foundation, kteří jsou tématu konference profesně nejblíže, a zástupce a zástupkyně CEE Hubu, Wikimedia Austria a Wikimedia Deutchland. Ti všichni s účastníky a účastnicemi sdíleli své cenné know-how v rámci skills-market, či aktivně podpořili vybrané části programu či produkce. Poděkování patří také dobrovolníkům.

Prostor pro každého: Jak se na konferenci diskutovalo

Program nebyl postaven na klasickém „call for papers“. Účastníci a účastnice byli už v průběhu příprav na konferenci vedeni k tomu, aby přinášeli své vlastní zkušenosti a pohledy – a aby je sdíleli s ostatními. Před konferencí obdrželi zadání k reflexi, kterou mohli prodiskutovat i se svými komunitami. Do Prahy tak přijeli připraveni – nejen tematicky, ale i mentálně.

První den se všichni účastníci a účastnice představili pomocí vizuální prezentace – tzv. WikiAvataru – jednoduchého plakátu s prvky sebeidentifikace, motivace a přínosu komunitě. Tento formát prolomil ledy a pomohl nastavit atmosféru otevřenosti a důvěry.

Hlavním formátem konference byly diskusní skupiny facilitované peer-lead týmem ze CEE Youth. Tito mladí facilitátoři prošli přípravou již v listopadu 2024 na předkonferenčním CEE Youth Meetingu v Praze. Spolu s organizačním týmem vytvořili strukturovaný, ale přirozený prostor pro hluboké debaty.

Celkem fungovalo:

• 10 fyzických skupin,
  
• 1 online skupina pro ty, kteří nemohli přijet osobně,
  
• 1 kontrolní skupina, složená z hostů a pozorovatelů konference.

Diskuse se řídily jasně definovanými otázkami, které účastníkům a účastnicím pomáhaly přemýšlet kriticky, emočně i prakticky. Celý prostor byl koncipován tak, aby všichni dostali slovo – bez ohledu na jazyk, zkušenosti či sebevědomí. K tomu napomáhaly i jemné facilitační techniky – například gesto zvednuté ruky, které ztišilo místnost a umožnilo krátkou reflexi. Tato metoda se stala symbolem respektu a vědomé pozornosti.

Po celou dobu byl program podpořen interaktivní platformou Slido (slovenský start-up), přes kterou mohli účastníci přes své telefony:

• odpovídat na otázky,
  
• hlasovat o výstupech,
  
• v reálném čase sdílet zpětnou vazbu.
  
• Tímto způsobem se vizualizovala společná diskuse a průběžně se sbíraly výstupy ze skupin. Aktivita nebyla jednorázová – účastníci byli zapojeni od prvního do posledního dne.

Každý účastník a každá účastnice měli k dispozici tzv. „My journal“ – osobní pracovní dokument, který ho provázel celým programem. Obsahoval prostor pro poznámky, reflexe a průběžné plánování. Na konci konference z něj vznikl individuální plán na 6–12 měsíců, v němž si každý účastník definoval:

• jaké kroky chce podniknout ve své komunitě,
  
• jak chce zapojit další mladé lidi,
  
• jakou podporu k tomu bude potřebovat.
  

Po skončení konference účastníci a účastnice neodjížděli jen s dojmy, ale s konkrétním nástrojem pro další práci. Organizátoři zároveň deklarovali, že v následujících měsících vznikne systém podpory pro realizaci těchto plánů – a že se bude pracovat na síti vzájemného sdílení a podpory mezi mladými Wikimediány napříč regiony.

Jedna z účastnických reflexí to vystihla slovy:

„Tohle nebyly jen konverzace – byly to hluboké, strukturované rozhovory, které nás vedly k zamyšlení, naslouchání a otevřenosti.“

Konference však nebyla jen o práci. Významnou součástí programu byla i socializace a budování vztahů, které jsou pro komunitní práci klíčové. Mladí Wikimediáni spolu trávili volný čas na procházkách Prahou, společných volnočasových aktivitách, hraní deskových her nebo třeba při sledování finále Eurovision Song Contest.Tyto neformální momenty pomohly prohloubit důvěru, přirozeně navazovat přátelství a vytvořit sítě spolupráce, které mohou přetrvat dlouho po skončení samotné akce. Vznikla tak komunita, která není postavená jen na společném zájmu, ale i na sdíleném zážitku a vzájemném respektu.

Výstupy z diskusí a doporučení pro budoucnost

Díky pečlivě facilitovaným diskusím se během tří dnů nashromáždilo obrovské množství podnětů, sdílených zkušeností i konkrétních návrhů. Účastníci a účastnice odpovídali na řadu otázek zaměřených na jejich roli v komunitě, potřeby, které vnímají, i způsoby, jak by hnutí Wikimedia mělo mladé podporovat. Z těchto výstupů se dají vyčíst čtyři hlavní roviny doporučení:

Co mohu udělat jako jednotlivec?

Účastníci a účastnice se shodovali, že jedním z klíčových předpokladů dlouhodobého zapojení je péče o vlastní pohodu a udržitelnost:

• učit se říkat „ne“ a stanovovat si hranice,
  
• dělat si pravidelné přestávky od wiki-aktivit,
  
• udržovat rovnováhu mezi online aktivitou a osobním životem,
  
• nacházet oporu v komunitě, sdílet zkušenosti, oslavovat malé úspěchy.

Z hlediska konkrétního přínosu komunitě zmiňovali:

• mentoring nováčků („edit buddy“),
  
• organizaci workshopů pro vrstevníky,
  
• založení lokálních skupin (např. wiki klubů).
  

Co mohou dělat místní komunity a organizátoři?

Mnozí účastníci a účastnice již ve svých komunitách působí jako organizátoři či organizátorky. Z jejich pohledu by měly lokální skupiny:

• pořádat pravidelná offline/online setkání, která pomáhají vytvářet vztahy a důvěru,
  
• budovat podpůrné a bezpečné prostředí, kde se mladí lidé nebojí sdílet,
  
• poskytovat jasné návody a materiály, které usnadní zapojení,
• vést k otevřenému sdílení zkušeností, i těch náročných.
  

Zároveň se ukázalo, že mladí organizátoři a organizátorky často potřebují podporu ve formě jednoduchých nástrojů – přehledných dashboardů, šablon pro komunikaci nebo přístup k dobré praxi.

Co by mělo dělat hnutí Wikimedia?

Doporučení vůči širšímu hnutí byla obzvlášť silná a konkrétní. Účastníci a účastnice apelovali na potřebu:

• zapojit mladé lidi do rozhodovacích procesů, např. skrze kvóty v radách a výborech,
  
• nabídnout strukturální podporu – mentoringové programy, granty pro mládežnické projekty, školení,
  
• modernizovat komunikaci a platformy – větší přítomnost na Discordu, Telegramu či TikToku, využití AI pro podporu editorů,
  
• spolupracovat se školami a univerzitami, organizovat editatony a soutěže, zakládat wiki kluby.

Zazněl také návrh na „rebranding“ – posílit pozitivní vnímání Wikipedie mezi mladými skrze vizuální styl, merchandise a kampaně.

Co pomáhá udržet duševní pohodu?

Účastníci a účastnice sdíleli konkrétní návyky a postupy, které jim pomáhají zvládat tlak a předcházet vyhoření:

• fyzická aktivita (procházky, sport),
  
• spánek a odpočinek,
  
• kontakt s přáteli nebo zvířaty,
  
• kreativní činnosti (psaní, hudba, vaření),
  
• mentální techniky (meditace, journaling, terapie).
  

Tyto výstupy nejsou jen reflexí jednoho setkání. Jsou to hlasy mladých lidí napříč kontinenty, kteří vědí, co potřebují – a mají konkrétní návrhy, jak to realizovat. Pro podobčky, Wikimedia Foundation i další aktéry v hnutí mohou sloužit jako důležitý podklad pro další strategii práce s mládeží.

Z konference do praxe: podpora mladých v huntí Wikimedia dostává konkrétní směr

Wikimedia Youth Conference 2025 v Praze nebyla jen událostí – byla milníkem. Ukázala, že mladí lidé z různých koutů světa sdílejí společnou vizi: otevřené, přístupné a udržitelné Wikimedia hnutí, kde je jejich hlas slyšet a brán vážně.

Během tří dnů se setkali desítky mladých editorů, organizátorů, technických nadšenců i obhájců svobodného sdílení znalostí. Navzájem se učili, naslouchali si a společně hledali cesty, jak zapojit více svých vrstevníků – a jak tuto energii přetavit ve skutečné změny.

Konference také ukázala, jak cenná je mezigenerační důvěra: když hnutí vytvoří prostor, kde mladí lidé nejsou jen „pozváni“, ale jsou skutečně spolutvůrci agendy, vzniká prostředí, které je živé, bezpečné a plné potenciálu.

Výstupy z diskusí přinášejí konkrétní doporučení: od péče o pohodu, přes mentoring a komunitní podporu, až po strukturální změny v rozhodování a financování. Nejsou to jen nápady – jsou to návrhy kroků, které lze uskutečnit. A účastníci konference se k nim aktivně hlásí.

Praha 2025 tak nebyla cílem. Byla začátkem nové kapitoly – pro mladé Wikimediány, pro jejich komunity i pro celé globální hnutí.

V podpoře mladých Wikimediánů chceme pokračovat i nadále. Naší ambicí je, aby jejich zapojení nebylo výjimkou, ale samozřejmou součástí Wikimedia hnutí. Zaměříme se na posilování regionální podpory, například skrze spolupráci s nově vznikajícími regionálními huby.

Zároveň budeme individuálně podporovat účastníky a účastnice konference – v jejich konkrétních wiki-cílech i v růstu směrem k budoucímu lídrovství. Mnohé spolupráce vznikly už během samotného setkání a organicky se rozvíjejí dál. Účastníci a účastnice si mezi sebou vytvořili přirozenou síť kontaktů a vzájemné podpory, která má potenciál přerůst v trvalé partnerství a společné projekty.

Konference v Praze tak nebyla jen událostí – byla impulzem k dlouhodobému pohybu.

Skoro 100 mladých lidí z více než 50 zemí se sjíždí do české metropole, aby společně formovali budoucnost svobodného sdílení znalostí. Ve dnech 15.–18. května 2025 se Praha stane dějištěm vůbec první celosvětové Wikimedia Youth Conference – unikátního setkání mladých Wikimediánů z celého světa, které vzniklo od mladých a pro mladé. Na konferenci se sjede téměř 90 účastníků ve věku 18–26 let, kteří se aktivně zapojují do online projektů jako Wikipedie, Wikidata či Wikimedia Commons a pomáhají šířit svobodné znalosti ve svých komunitách.

Proč právě teď?

Mladí lidé nejsou jen budoucností Wikipedie – tvoří už dnes její přítomnost. Podle aktuálních dat tvoří editoři ve věku 18–24 let již 21 % globální aktivní komunity. U nováčků je jejich podíl ještě výraznější – činí 37 %. Přesto čelí mnoha výzvám: konkurenčním online platformám, odlišným motivacím i nedostatku podpory.

„Konferencí chceme vyslat jasný signál: hlas mladých chceme v hnutí Wikimedia slyšet více, protože bez něj nevybudujeme udržitelnou budoucnost Wikipedie a dalších Wikimedia projektů v této dynamické době,“ říká Klára Joklová, výkonná ředitelka spolku Wikimedia ČR, hlavního organizátora akce.

Téma: Od nápadů k činům

Během tří dnů se účastníci budou věnovat tématům, jako jsou:

• Jak přiblížit wiki projekty mladým lidem?
  
• Jak je motivovat k dlouhodobému zapojení?
  
• Jak posílit jejich schopnosti vést změnu ve vlastním prostředí?
  

Program nebude tvořen jen přednáškami, ale zejména facilitovanými diskusemi, nácvikem leadershipových dovedností a tvorbou konkrétních akčních plánů. Každý účastník si odveze sadu kroků, jak nové poznatky aplikovat ve vlastní komunitě – od mentoringu po organizaci vlastních aktivit.

Z regionu do světa

Konferenci organizuje Wikimedia Česká republika ve spolupráci s regionální platformou CEE Hub, která již několik let podporuje rozvoj mladé komunity v regionu střední a východní Evropy (CEE) prostřednictvím CEE Youth Group. Z iniciativy několika nadšených dobrovolníků se podařilo vytvořit stabilní síť vzájemné podpory. Teď se tato zkušenost posouvá na globální úroveň.

Účastníci dorazí z více než 50 zemí – od Argentiny po Filipíny, od Indie po Ukrajinu. A přestože každý z nich přináší jiné zkušenosti, spojuje je touha udělat z Wikimedia prostoru otevřenější a přístupnější místo pro nové generace.

Neformálně i s Eurovision

Konference však nebude jen o práci. Důležitou součástí bude také budování vztahů a sdílená radost. Vedle workshopů a diskusí se účastníci mohou těšit i na zábavný doprovodný program – včetně společného sledování finále Eurovision Song Contest.

„Věříme, že právě propojení zážitku, přátelství a společného učení je tím, co pomůže mladé komunitě růst a přinášet pozitivní změnu,“ uzavírá Joklová.

Další informace o konferenci:
https://meta.wikimedia.org/wiki/Youth_Conference_2025

Tento týden se Praha stává centrem evropského hnutí za svobodné znalosti. V pátek 25. dubna se ve večerních hodinách uskuteční panelová diskuze „Wikipedia meets AI: Online communities and their approaches“, kterou pořádají Wikimedia Europe a Wikimedia Česká republika. Debata se koná v Galerii České spořitelny v Rytířské ulici od 18:00 do 20:00.

V rámci diskuze vystoupí zástupci evropských poboček Wikimedia i externí hosté, kteří se zaměří na dopady generativní umělé inteligence a velkých jazykových modelů (LLM) na komunitní projekty jako Wikipedia. Témata budou sahat od přínosů AI pro efektivitu a správu komunit až po výzvy v oblasti důvěryhodnosti informací a podpory lidské kreativity. Pozornost bude věnována také roli Evropské unie v regulaci AI a ochraně veřejného informačního prostoru.

Mezi potvrzenými hosty jsou:

• Elisabeth Carrera, výkonná ředitelka Wikimedia Norsko
• John Cummings, konzultant Wikimedia Švédsko
• Franziska Heine, výkonná ředitelka Wikimedia Německo
• Rebecca MacKinnon, viceprezidentka pro advokacii ve Wikimedia Foundation a členka představenstva Wikimedia Europe
• Věra Jourová, prorektorka Univerzity Karlovy pro rozvoj lidských zdrojů a nových technologií

Debatu pořádá Wikimedia Europe ve spolupráci s Wikimedia Česká republika jako doprovodný program k Valnému shromáždění Wikimedia Europe, které se letos již potřetí koná v Praze. Shromáždění sdružuje zástupce evropských Wikimedia poboček a partnerských organizací a bude probíhat od 26. do 27. dubna 2025.

Kontakt:

Hynek Kaplan
PR specialista WMČR
hynek.kaplan@wikimedia.cz
+420605039405

Dne 31. března 2025 se v Akademickém konferenčním centru v Praze uskutečnila konference Wikimedia versus Traditional Biographical Dictionaries?, kterou uspořádal Historický ústav Akademie věd ČR ve spolupráci s Wikimedia ČR. Setkání reagovalo na často ambivalentní vztah mezi akademickým prostředím a komunitou Wikipedie. Jedním z hlavních úspěchů akce bylo přivedení zástupců obou těchto světů – editorů vědeckých biografických slovníků i aktivních wikipedistů – k jednomu stolu. 

Konference nabídla široké spektrum příspěvků věnovaných jednotlivým národním biografickým slovníkům, jejich současnému stavu a plánům v digitálním světě: 

• Sächsische Biografie (Institut für Sächsische Geschichte und Volkskunde, Německo)
• Biografický slovník českých zemí (Historický ústav AV ČR, Česko)
• Dictionary of Irish Biography (Royal Irish Academy, Irsko)
• Slovník slovenských historiků (Slovenská akadémia vied, Slovensko)
• Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder (Collegium Carolinum, Německo)
• české literární slovníky (Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR, Česko)
• Slovník českých knihovníků (Národní knihovna ČR)
• Polski Słownik Biograficzny (Tadeusz Manteuffel Institute of History Polish Academy of Sciences).

Cenné bylo zejména sdílení různých perspektiv a zkušeností, stejně jako plodné diskuze. Například Turlough O’Riodran (Royal Irish Academy) prezentoval data o dramatickém nárůstu návštěvnosti online verze Dictionary of Irish Biography po zavedení otevřeného přístupu (open access) a vytvoření identifikátoru na Wikidatech. Linda Jansová (Národní knihovna ČR) ukázala výhody integrace biografických dat do ekosystému propojených otevřených dat (Linked Open Data). Daniel Baránek (Historický ústav AV ČR), Adam Zapała a Konrad Kołodziejczyk (Tadeusz Manteuffel Institute of History Polish Academy of Sciences) představili praktické postupy pro převod biografických hesel na strukturovaná data a jejich další použití. Kristýna Kysilková z perspektivy Wikipedistky zdůrazňovala nedocenitelný význam akademických slovníků pro tvorbu kvalitních hesel na Wikipedii. Navíc představila některé metody a nástroje pro měření návštěvnosti a kvality hesel na Wikipedii. 

Z příspěvků a diskuzí vyplynulo, že akademické biografické slovníky představují zásadní informační zdroj. Jejich publikace v online formě se v dnešní době ukazuje jako nezbytná pro zpřístupnění výsledků vědecké práce širšímu publiku. Ze setkání také vyplynulo, že pro maximální dostupnost a využitelnost vědeckých výsledků by uveřejněná biografická hesla měla být v ideálním případě napojována ekosystému propojených otevřených dat, jehož jsou Wikipedia a Wikidata součástí. 

Autor: Daniel Baránek

Tradiční zimní soutěž Popiš památku skončila. Na české Wikipedii díky ní přibylo téměř 400 nových hesel. Do akce se zapojilo 31 účastníků.

O průběhu soutěže, jejích zajímavostech a specifičnostech již bylo napsáno mnohé. Pojďme se proto raději podívat na to, jaké články letos vznikly. Je to například kostel Narození sv. Jana Křtitele ve Svratce na pomezí Čech a Moravy, který je původem z konce 13. století a který kvůli zhroucení hlavní lodi zcela změnil svoji podobu ve století osmnáctém. Brněnská Slavíkova vila, kterou lze nalézt na svazích Kraví hory, je ukázkou meziválečné funkcionalistické architektury. Lázeňský dům Beethoven v Teplicích, který vznikl v 19. století na základech tzv. „Pravřídla“, byl rozšířen v 80. letech v brutalistním stylu.

A takto bychom mohli pokračovat opravdu dlouho. Ze seznamu nenapsaných encyklopedicky významných kulturních památek v České republice byl totiž během letošního ročníku zpracován velký kus materiálu. Na začátku měl uvedený soupis délku 113 kilobajtů a nyní, po skončení celé soutěže, má jen 101 kB. Ačkoliv se nejedná o všechny chybějící encyklopedicky významné památky v České republice, jde o jejich významnou část. Zpracováno tak bylo přes deset procent požadovaných památek. Letos se oblibě těšily zejména zajímavé historické vily. Proč? Inu, stojí za nimi řada lidských příběhů – mnohdy celých generací.

A nesmíme zapomenout ani na letošní novinku – portugalskou kategorii, která byla spuštěna ve spolupráci s oddělením portugalistiky při Ústavu románských studií FF UK. Zde světlo světa spatřilo 38 nových hesel. Mnohdy se jedná i o známé stavby, jako např. Katedrála Nejsvětějšího jména Ježíšova v Coimbře, klášter Serra do Pilar či legendární Most Ludvíka I. v Portu, který se objevuje na všech pohlednicích a je symbolem města.

Soutěž se uskutečnila díky Komunitním minigrantům spolku Wikimedia Česká republika. V průběhu akce hodnocení prováděla dobrovolnická tříčlenná porota ve složení: Mojmír Churavý, Jan Dudík a KKDAII. Výsledky by měly být zveřejněny v nejbližších dnech. Organizátory soutěže byli členové spolku Wikimedia Česká republika, Aktron a KKDAII.

Měsíc žen na Wikipedii 2025 proběhne od 1. března do 8. dubna. K psaní článků na Wikipedii ženami a o ženách vyzývá spolek Wikimedia Česká republika a jeho partneři. Editatony proběhnou v Praze, Olomouci i Českých Budějovicích, připojit se ale lze i online. Účastníci a účastnice výzvy mohou vyhrát řadu cen.

Březen se již poosmé stává Měsícem žen na Wikipedii. Letošní ročník se koná pod záštitou ambasadorek Lindy Bartošové, Johanny Nejedlové, Antonie Formanové a Natálie Schejbalové. 

“Cílem této výzvy je nejen zapojit více žen do editování, ale také vyrovnat nepoměr v zastoupení významných osobností na největší online encyklopedii,” říká influencerka, zpěvačka a komička Natálie Schejbalová neboli Tali.

Zatímco biografií mužů je na české Wikipedii přes 120 tisíc, těch o ženách je pouhých 26 tisíc. Stejně nerovnoměrné je i složení editorů – pouze jedna z deseti editujících osob je žena.

„Mnoho významných žen stále na Wikipedii chybí. Například držitelka ceny Magnesia Litera a autorka knihy Zápisník alkoholičky Michaela Duffková nebo držitelka cen Apollo a Anděla, jedna z nejposlouchanějších českých rapperek, Annet X. A to jsou jen dva příklady z mnoha. Chceme proto vyzvat ženy i muže, aby pomohli doplnit Wikipedii o další inspirativní osobnosti a témata související se ženami,“ říká Klára Joklová, výkonná ředitelka Wikimedia ČR.

Zapojit se lze jednoduše online. Stačí napsat článek o ženě nebo o tématu souvisejícím se ženami a svou editaci ve shrnutí označit hashtagem #WikiGap. Je to velmi jednoduché. Pokud by si s editací někdo i přesto nevěděl rady, nebo chtěl zažít kolektivní editování a setkat se s dalšími wikipedisty a wikipedistkami, může se zúčastnit některého z editatonů. Jde o tzv. editovací maratony, kde začátečníkům s editováním pomohou zkušené lektorky a lektoři. Zúčastnit se lze osobně i online.

První editaton letošní výzvy proběhne v sobotu 8. března 2025 od 9:00 do 12:00 ve Vědecké knihovně v Českých Budějovicích pod názvem Ženy jižních Čech na Wikipedii. Akce se koná ve spolupráci s budějovickým Wikiklubem a Evropským hlavním městem kultury České Budějovice 2028 v rámci projektu Womenpedia, který přinese na Wikipedii významné ženské osobnosti z jižních Čech. Přijďte objevit, které ženy v encyklopedii zatím chybí, a naučte se, jak je můžete doplnit!

Hned další den, 9. března od 15:00, se koná akce s poněkud provokativním názvem MDŽ: S křížkem po funuse. Wikipedista a slammer Anatol Svahilec provede zájemce zákoutími Olšanských hřbitovů a představí známé i méně známé hroby významných českých žen.

Hlavní a největší editaton výzvy Ženy na Wikipedii 2025 se uskuteční tradičně v Praze – tentokrát 18. března od 14:00 do 18:00 v sídle Wikimedia ČR ve Světě Hub. Tato událost nabízí jedinečnou příležitost setkat se s dalšími lidmi, kteří chtějí přispět k větší rovnováze na Wikipedii. Účastníci si mohou vyzkoušet editování v inspirativní atmosféře, kde se potkávají zkušené editorky, začátečníci i podporovatelé této výzvy. Akce je otevřená všem, ať už chtějí napsat svůj první článek, rozšířit stávající obsah, nebo se jen seznámit s editováním a zjistit, jak mohou přispět.

Poslední akcí výzvy bude 4. dubna od 14:00 editaton Ženy na Wikipedii v Americkém centru v Olomouci. Součástí akce bude také přednáška sociologa Martina Fafejty Ženská práva jsou i mužská práva od 17:00.

Účastníci a účastnice výzvy mohou vyhrát některou z cen, které do soutěže věnovala Audioteka.cz, nakladatelství wo-men a nakladatelství Albatros. Výzva se koná za mediální podpory časopisu Heroine.

Kontakt pro média:
Hynek Kaplan, PR WMČR
+420605039405
hynek.kaplan@wikimedia.cz

Podzim minulého roku byl na Wikipedii zaměřený na zpracování dějin, osobností a každodenního života v Československu. Díky výzvě Československo, kterou již po páté pořádal spolek Wikimedia Česká republika, se podařilo 50 wikipedistům a wikipedistkám editovat 210 článků, z toho 155 založili nově. Do fotografické části se zapojilo 24 fotografů a fotografek, na Commons nahráli rekordních 498 souborů.

Projekt připomíná, že spolutvořit Wikipedii může každý – včetně úplných nováčků. Letos jsme se díky výzvě sešli čtyřikrát, z toho dvakrát online: na úvodní přednášce věnované Šumperákům, hlavním editatonu ve Vojenském historickém ústavu v Praze, Wikiškole věnované pramenům a na nahrávání podcastu Přepiště dějiny s podtitulem Přepisuje Wikipedie dějiny?.

„Výzva Československo se tradičně koná během měsíců, kdy si připomínáme nejvýznamnější události našich novodobých dějin. Ať už jde o 28. říjen či 17. listopad. Výzvou chceme oslavit vztahy mezi Čechy a Slováky i naši společně vydobytou svobodu. Na Wikipedii popisujeme události, osoby i reálie z období, v němž nás spojovaly společné dějiny. Tím se snažíme zachovat toto povědomí i pro další generace.“

— Klára Joklová, výkonná ředitelka spolku Wikimedia Česká republika

Editaton ve VHÚ a diskuse s historiky

Součástí soutěže Československo je tradičně společný editaton, letos díky ambasadorovi výzvy Michalu Loučovi proběhl poprvé ve Vojenském historickém ústavu v Praze. Předcházel mu dopolední vzdělávací blok s přednáškou Historie na Wikipedii, kterého se zúčastnilo 49 studentů a studentek z Dvořákova gymnázia v Kralupech nad Vltavou. „Já jsem dneska psala o Alexandru Kerstovi, což je kralupský rodák, herec. Vybrala jsem si ho, protože sama pocházím z Kralup,“ říká učitelka dějepisu Zuzana Krybusová, která do Prahy přijela doprovodit své studentky a studenty.

„Spolupráce se školami byla v průběhu letošního ročníku výzvy více než bohatá. Vedle kralupského gymnázia jsme navštívili také mimo jiné základní školu v Dolní Cerekvi nebo Gymnázium v Jeseníku. Přednášky o využití Wikipedie jako nástroje pro porozumění historie byly součástí programu Samet na školách, v Jeseníku si studentky a studenti dokonce připravili celodenní festival plný koncertů, přednášek a tematických programů,“ říká hlavní lektor Wikimedia ČR Pavel Bednařík.

Přednášky, workshopy a debata

Tento ročník editační výzvy Československo byl překvapivý mj. nebývalým zájmem škol o naše vzdělávací programy, které nabízíme v rámci projektu Samet na školách. Nabízených workshopů a přednášek bylo 5, přičemž se zabývaly tvorbou Wikipedie v kontextu různých témat jako jsou historie, demokracie a a mediální gramotnost. Školy měly zájem prakticky o všechny tyto oblasti. Poptávka byla natolik velká, že jsme v termínu kolem 17. listopadu byli schopni odbavit jen její část. S řadou dalších škol jsme se domluvili na pozdější realizaci. S Wikipedií se tak letos seznámili žáci, studenti a učitelé z Jeseníku, Dolní Cerekve a Berouna.

U příležitosti editační a fotografické výzvy Československo na české Wikipedii proběhla i diskuze o tom, jak Wikipedie přepisuje dějiny. Diskuzi zajistil oblíbený podcast Přepište dějiny včele s historiky Martinem Gromanem a Michalem Stehlíkem. Jejich hostem byl wikipedista, člen spolku Wikimedia ČR a historik Michal Louč.

„Wikipedie je dnes jedním z klíčových míst, kde se formuje veřejné povědomí o historii. Otevřenost této platformy umožňuje každému nejen číst, ale i aktivně přispívat k utváření historické paměti. To přináší řadu výzev i příležitostí – jak pro historiky, tak pro širší veřejnost. Jsem rád, že pánové historikové přijali pozvání a vedli velmi plodnou diskuzi, do níž se zapojila i celá řada diváků. “ říká Hynek Kaplan, organizátor akce a PR specialista Wikimedia ČR.

Mikrosoutěž Šumperáky

V rámci letošního ročníku probíhala nově také fotografická soutěž zaměřená na focení dobových staveb, tzv. šumperáků. Cílem soutěže bylo zmapovat co nejvíce podob tohoto fenoménu české užitné architektury 20. i 21. století. Součástí výzvy byla i úvodní online přednáška Tomáše Pospěcha, spoluautora publikace Šumperák. 

Do mikrosoutěže Šumperáky se zapojilo celkem 13 fotografů, kteří si dali tu práci a nahráli na Wikimedia Commons 32 unikátních fotografií těchto staveb. Výsledkům mikrosoutěže jsme se věnovali v samostatném blogovém příspěvku.

Jaké texty a fotografie obohatily Wikipedii?

Díky výzvě Lidská práva na Wikipedii vznikla řada kvalitních článků, které napsali jak zkušení wikipedisté a wikipedistky, tak noví uživatelé včetně studentů a studentek středních škol.

Mezi osobnosti, jejichž jména jsou nově na české Wikipedii, patří vojáci a členové protinacistického odboje Felix Peřka a Lubomír Dvořák. Zajímavý je také příběh Eugena Bönsche, rakousko-uherského stíhacího esa a průkopníka bezmotorového létání v Čechách. Mezi pozornosti hodné články patří i popis aktivity partyzánské skupiny Zelený kádr, která působila za druhé světové války, nebo článek o Muklovském betlému, unikátním díle vytvořeném vězni z pracovních táborů v 50. letech.

Z historických témat zaujme Částečná mobilizace v květnu 1938 nebo Československý armádní film, který byl od roku 1951 významným producentem nejen instruktážních filmů. Mezi kulturními odkazy se objevuje například film Holky z porcelánu, který dodnes symbolizuje atmosféru 70. let. Z oblasti architektury stojí za zmínku Dům kultury v Liberci či Dřevěnky na Borku.

„Soutěž Československo se schylovala ke svému konci zrovna ve chvíli, kdy jsme kotvili v jednom finském přístavu za věčné tmy. Náhlý přísun volného času mě dovedl k myšlence oprášit nějaké starší fotky, které mi seděly už delší dobu v počítači. Právě tehdy jsem se o soutěži dozvěděl a rozhodl „zabojovat“ – vzpomněl jsem si, že polský digitální archiv má spousty archivních materiálů zejména z doby, kdy území tehdejšího Československa obsazoval, tedy v letech 1919, 1938 a 1968. Nejvíce takových fotek bylo právě z území Těšínska, které je mi blízké a jehož nedávná historie je nanejvýš zajímavá.“

— Tadeáš Bednarz, vítěz fotografické části soutěže

„Tátovy fotografie ze sedmdesátých a osmdesátých let jsem do soutěže přihlásil hlavně kvůli tomu, abych mu udělal radost,“ říká Aleš Hejna. Na Wikimedia Commons nahrál naskenované diapozitivy ze stavby sídliště Skvrňany a závodů na dětských kolech na sídlišti.

Všechny další vytvořené nebo rozšířené články si můžete prohlédnout v nástroji Hashtag, galerie nahraných fotografií je dostupná na Wikimedia Commons.

Ponožky pro všechny zapojené, knihy pro vítěze

Všechny účastníky a účastnice výzvy jsme ocenili virtuální „medailí“ (uživatelským vyznamenáním vytvořeným právě pro tuto událost). Navíc pro prvních 100 účastnic a účastníků výzvy poskytl partner soutěže Klubu Pánů z Ponožkovic ponožky v národních barvách a členství v Klubu pánů z Ponožkovic.

Mezi 11 vítězů a vítězek jsme rozdělili knihy z nakladatelství Historického ústavu AV ČR. Kdo mezi ně patří? Podívejte se do tabulky níže.

Nejaktivnější	Karelkam	67 příspěvků
	Mojmir Churavy	19 příspěvků
	Meloun1212	15 příspěvků
Fotograf	Plánovací kalendář	183 souborů
	Dirillo	109 souborů
Nováčkové	Zuzafa
	Bunjaku027
Vylosovaní*	J.Broukal
	Samikhorak
Cena poroty	Aktron	Několik pěkných článků zejména o moderní architektuře, rozšíření již existujících článků.
	JanaJin	Několik článků a pěkné rozšíření hesla Mateřídouška.
	Ozzy	Pečlivě zpracované heslo o lamači blokády MV Alsterufer.
	Hanz.97	Pěkná hesla o vojácích Felix Peřka a Lubomír Dvořák.
*losování proběhlo na webu RandomPicker, protokol je k dispozici zde

O udělení ceny poroty se na základě výzvy ke spolupráci postarali wikipedisté Nadkachna a V0lkanic. Porota svou činnost vykonávala dobrovolnicky (bez nároku na odměnu).

Projekt finančně podpořilo Velvyslanectví USA v České republice v rámci programu Small Grants. Děkujeme našim partnerům i všem, kdo se do letošní výzvy zapojili. Vítězům gratulujeme. Těšíme se opět za rok!

Osmý ročník soutěže Popiš památku běží již od poloviny měsíce ledna. Cílem je psát nové články o kulturních památkách v České republice ale i v zahraničí.

Letos píšeme také Portugalsko

Letošní ročník soutěže Popiš památku má nicméně svoji novinku. Tou je speciální portugalská kategorie, která byla spuštěna za podpory Oddělení portugalistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Ústavu románských studií. Píšeme proto hesla o památkách v Portugalsku – mnohdy jde o dědictví zámořských objevů. Nových článků vzniklo již přes 250: můžeme si tak již přečíst o katedrále Nejsvětějšího srdce Ježíšova v Coimbře, kostelu svatého Rocha v Lisabonu, hradu Marvão a o mnohých dalších. 

Zajímají vás portugalské památky? Chcete si o nich zkusit něco napsat? Jejich seznamy můžete na portugalské Wikipedii nalézt zde: https://pt.wikipedia.org/wiki/Categoria:Listas_de_patrim%C3%B3nio_de_Portugal_por_distrito

A jak se daří u nás?

Pokud se vrátíme do českých luhů a hájů, zjistíme, že byly sepsány například články o chybějících městských opevněních (tj. hradbách, ale i navazujících fortifikačních systémech) v řadě měst. Nově tak potkáte na Wikipedii článek o městském opevnění v Jevíčku nebo v Náchodě. Vznikají ale hesla i o lázeňských budovách, divadlech nebo významných vilách. Zkrátka je toho hodně.

Nám jako organizátorům chodí k soutěži zpětná vazba od řady členů. Letos jsme použili nástroj Hashtag pro portugalskou kategorii. Také evidujeme postřehy od správců, ale i dalších editorů Wikipedie. Ti by mnohdy uvítali, abychom se podívali na „zoubek“ i řadě stávajících článků. Stává se totiž, že získá krásný článek na Wikipedii dosud chybějící památka, ale známá stavba, kolem které chodíme denně, má pouze krátký a nedostatečný článek. Příkladem budiž most Legií u Národního divadla v Praze, který do soutěže nespadá (článek máme skoro dvacet let), ale pořád je to vlastně pahýl. Co myslíte, stálo by za to zařadit i památky, které už na Wikipedii jsou? A pokud ano, které? Napište mi na email: jan.louzek@wikimedia.cz

Co třeba psát o hvězdách, kopretinách nebo drůbeži? Zkuste naše minigranty!

Soutěž je na české Wikipedii již stálicí. Její podpora probíhá prostřednictvím tzv. Komunitních minigrantů. To je nástroj, jehož prostřednictvím může každý wikipedista nebo wikipedistka zorganizovat svoji soutěž, editaton, workshop nebo jinou akci rozvíjející největší českou encyklopedii. A soutěž Popiš památku? Pokud jste byli pozorní, mohli jste o ní uslyšet i v Českém rozhlase! Naše poselství zaznělo 22. ledna na Dvojce mezi 14:30 až 15:00! 

Akce, kterou spolek Wikimedia Česká republika pořádá v partnerství s časopisem PROPAMÁTKY, trvá až do 28. února. Zapojit se může každý. Oceníme totiž nejen wikipedisty a wikipedistky s nejvíce články, ale některé ceny budeme i losovat. Největší odměnou přitom zůstává fakt, že budou vaše články přínosem pro čtenáře Wikipedie!

V pátek 31 ledna 2025 byly v rámci Večera svobodné kultury v Didaktikonu Kampusu Hybernská vyhlášeny výsledky hlavní fotografické soutěže Czech Wiki Photo 2024.

Czech Wiki Photo: Kdo a jak soutěží?

Czech Wiki Photo je hlavní fotografická soutěž na české Wikipedii. Jejím cílem je ocenit autory nejlepších snímků, které byly pořízeny na území Česka a nahrány pod svobodnou licencí na Wikimedia Commons za uplynulých 365 dní, a rozšířit tak databázi fotografií, která slouží nejčastěji k ilustraci článků na Wikipedii.

Tradičně se soutěží ve třech kategoriích: Příroda, Vytvořeno člověkem a Společnost, kultura a události. V každé ze soutěžních kategorií porota, složená z fotografky Edity Bízové, fotografa a novináře Jana Rybáře a aktivního wikipedisty Pavla Hrdličky, vybrala nejlepší fotografii. Porota ocenila i nejlepšího nováčka, tedy fotografa, který se do soutěže zapojil poprvé.

Absolutní vítěz – kategorie příroda

Po dvouleté přestávce byla jako nejlepší fotografie soutěže vybrána fotografie z kategorie Příroda. V této kategorii letos dominovaly fotografie s ornitologickou tematikou. Fotografii dudka chocholatého (upupa epops) přilétajícího do hnízda v kmenu stromu od Luckyho86 vybrala porota jako absolutního vítěze.

Vytvořeno člověkem

Má křídla jako pták, ale pták to není (jasný pane). Je to přeci Airshow Břeclav, vítězná fotografie v kategorii Vytvořeno člověkem. Jejím autorem je Pavel Kříž, který se, mimo jiné, zaměřuje na focení historických rekonstrukcí.

Společnost, kultura a události

I v této kategorii zůstala porota hlavou v oblacích. Tedy nejenom porota, ale také Airshow Pilot, který byl vybrán jako nejlepší fotografie v kategorií Společnost, kultura a události. Jejím autorem je Pavel Kříž.

Pozvánka na výstavu

Na vernisáži byly vedle vítězných fotografií také představeny nejlepší fotografie loňského ročníku napříč fotografickými soutěžemi. Nemohli jste se dostavit na vyhlášení 31. ledna? Nezoufejte, fotografie jsou k vidění v prostorách Kampusu Hybernská až do 28.února 2025.

Všem výhercům gratulujeme! Ostatním děkujeme za účast a rozšíření svobodné databáze fotografií. Těšíme se zase za rok.

Ukázka vystavovaných fotografií

Plný text zde.

Encyklopedie Wikipedie v poslední době stále důrazněji dbá na to, aby byly u článků a informací v nich uváděny správné zdroje. Je to jen dobře, protože pouze touto cestou se může zvyšovat a podporovat důvěryhodnost celého projektu.

Nicméně uvádění správných zdrojů by mělo být zásadou i pro jiné profese, zejména pro novináře. Občas ale i žurnalista sklouzne na šikmou plochu.

Humorný příklad přináší Lidové noviny ve svém článku "Pozor na chřipku. Je tu epidemie" z 3. února. Autorka Silvie Králová cituje řadu autorit a podle všeho ve většině případů seriózně. Jeden zdroj ale budí úsměvné pochybnosti. Jde o tuto doplňující pasáž:

„Chřipka začíná zpravidla vysokou horečkou, okolo 38 až 40 °C,“ popisuje praktický lékař Jan Malý. Vzestup teploty podle jeho slov obvykle provází zimnice a třesavka.

Přidávají se silné bolesti hlavy. Ty mohou být spojeny i se světloplachostí a ztuhlostí šíje. Časté jsou také bolesti kloubů, svalů, očí, zad a nohou. To vše je spojeno s výraznou únavou. „Dalším možným příznakem je nevolnost, někdy zvracení, průjem nebo zácpa či nechutenství,“ říká doktor.

Během jednoho až dvou dnů nastupují již klasické příznaky z postižení dýchacích cest. Je to rýma, bolest a pálení v hrdle, suchý dráždivý kašel. Ten se postupem času zvlhčuje a mění v hlenovitý kašel. Teploty, únava, bolest hlavy a svalů obvykle vymizí během tří nebo čtyř dnů. Rýma a kašel pak trvají zhruba týden až deset dnů.

Takže pan doktor Malý, no snad ne doc. MUDr. Malý CSc. z proslulého IKEMu. Snad to bude nějaký jiný.

On totiž tenhle podivný doktor Malý doslovně cituje materiál, který se objevil na webu Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra už 7. ledna. A těžko říct, jestli pochází zrovna odtud, protože se nachází také na webu Chřipka.cz. Dokonce Králová doslovně cituje i ty pasáže, které se tváří už jen jako parafráze "doktorových" výpovědí...

Až budete psát svůj příspěvek do Wikipedie, nenechte se svést k podobnému fabulování o zdrojích. Byla by to pro vás stejná ostuda.

Obrázek: Virus chřipky. Autor: Cynthia Goldsmith, převzato z Wikimedia Commons, PD.

...proč je pro Wikipedii tak nebezpečné předpokládání zlé vůle. V nejnovější sérii protestů na arbitráž, kterou sám vyvolal a která se nevyvíjí podle jeho zadání, vytvořil Cinik obraz arbitrážního výboru, který pracuje na základě nějakého jiného, cizího zadání.

Jsem znechucen takovou argumentací. Nikdy jsem si nebyl zcela jist tím, co dělám, a vždy jsem o svých krocích pochyboval. Nikdy jsem si nebyl zcela jist tím, jestli odhaduji správně motivaci ostatních, a když jsem začal mít pocit, že důkazy už téměř jasně hovoří ve prospěch zlé vůle, znovu jsem si vše promýšlel a často dospěl znovu k opačnému názoru.

Cinik ale odmítá připustit, že arbitrážní výbor má na věc zkrátka jiný názor, a jednání arbitrů odsoudil nejostřejším způsobem včetně obvinění z toho, že zcela záměrně rozhodují neobjektivně a předpojatě.

Nebudu rozebírat Cinikovy námitky, protože mnohé zcela ignorují zdůvodnění mých hlasů či hlasů mých kolegů arbitrů, některé to zdůvodnění dokonce i popírají.

Nebudu zde vyvracet, že jsem neměl žádné zadání vysekat správce a že pochybuji, že ho měli ostatní arbitři, a že jsem neměl žádné zadání odsoudit Cinika. Neexistence něčeho se nedá dokázat a důkazní břemeno leží na straně toho, kdo taková obvinění vynáší. Místo důkazů pro taková tvrzení se ale často dočkáme jen osobních dojmů, nezřídka podpořených tím, že domnělé fakty jsou "zjevné" či že o nich "nikdo soudný nemůže pochybovat". Už jsem popsal svůj pocit, který vzniká s nemožností obrany proti takovým nactiutrhačným tvrzením: Znechucení. Proto pokud se dokážu obrnit proti této nefér hře a nezanevřu svůj aktivní přístup k Wikipedii, budu stále důrazněji usilovat o to, aby bylo vytváření obrazů zlé vůle z Wikipedie vymýceno, protože je jedním z nejmocnějších nástrojů k vytlačení těch, kteří zlou vůli ve skutečnosti nemají.

Na závěr dodám, že Cinikovo vyjádření na blogu obsahuje několik charakteristik, které jeho jednání arbitrážní výbor na základě předložených důkazů již vyčítal, zmíněným předpokládáním zlé vůle počínaje a osobními útoky, které tu nebudu opakovat, konče.

"Na rozdíl od Vás, já neměl o výsledku arbitráže nikdy předem jasno - a nemám o něm jasno ani teď. Připravují se rozhodnutí a já teprve zvažuji, jak o nich budu hlasovat. Mohu Vás jen ujistit, že je o to těžší případ posuzovat spravedlivě, pokud jedna ze stran zcela záměrně vytváří dojem, že případ je již nespravedlivě rozhodnut. Pokud předem předpokládáte, že Vám jako arbitr budu chtít škodit, jistě víte, které pravidlo na Wikipedii se na to vztahuje."

Ne, tenhle text jsem nepsal dnes k Cinikovu ostře útočnému vyjádření při odchodu tentokrát nikoli z Wikipedie, ale z arbitráže. Tenhle text jsem psal v červenci 2007 k předchozí arbitráži se Z. Tehdy jsem skutečně nevěděl, jak se rozhodnu v hlasování, které začalo o více než měsíc později. A bez veřejného povšimnutí adresáta jsem skutečně později hlasoval u některých rozhodnutí zcela opačně, než si dotyčný myslel.

Nyní už sotva několik hodin před hlasováním přece jen tuším (ale pořád přesně nevím), jak se rozhodnu, ale jsem si téměř jist, že Cinik to netuší a že pouze přistoupil k nátlakové operaci. Doufám, že takový nátlak na mne nezapůsobí.

Je mi velmi líto, že se některé vzorce chování uživatelů, kteří jsou stranami v arbitrážích, tak frapantně opakují.

Nikdy jsem netvrdil, že jsem právník, a tak používám jazyk laickým, nikoli právnickým způsobem. Aby ale nepadla moje neznalost neprávem na někoho jiného, tak zde opravuji chybný úsudek uvedený na jednom blogu a zcela otevřeně se přiznávám k tomu, že autorem spojení "pasivní práva" jsem já. Snažil jsem se odlišit práva "být (chráněn, volen...)" a práva "činit" - tj. arbitrážní výbor přesto, že wikipedistovi Z neumožnil na základě platného rozhodnutí činit (účastnit se arbitráže), bude dohlížet na jeho práva, která vycházejí z toho, že zkrátka je (potažmo byl) wikipedistou. Pokud budou tato jeho práva nějak zkrácena, může se bezpochyby přiměřeným způsobem obrátit i on sám na některého z pěti arbitrů. To samozřejmě platí o libovolném wikipedistovi.

Také chci upřesnit formulaci, že výbor wikipedistovi Z zabránil pomoct Vrbovi proti Cinikovi. Není to pravda a jednotliví arbitři to ve zdůvodnění rozhodnutí jasně zdůraznili. Tuto pomoc může poskytnout prostřednictvím například soukromé komunikace s kolegou Vrbou, která v minulosti nebyla vyloučena - jak je tomu teď, nevím. Tím ale také dostane příležitost konzultovat s ním, o jakou pomoc stojí, samozřejmě - jestli vůbec Vrba o nějakou takovou pomoc stojí. Pokud ale chtěl pomáhat jediným způsobem "na vlastní pěst" - navíc způsobem, o kterém musel předpokládat, že je kvůli zákazu jeho přispívání vyloučen, o jiné způsoby nestojí, pak chyba není na straně arbitrážního výboru a já jako arbitr za to necítím sebemenší zodpovědnost.

Pokud jde o zmíněnou další žádost, zcela neoficiálně oznamuji, že ji výbor řeší, ale protože jde o citlivou záležitost, ve které jde o osobní údaje, zatím hledá vhodný způsob. Určité prodlení je v takové situaci nevyhnutelné.

Když jsem bilancoval 15 měsíců ve funkci arbitra, přešel jsem možná až příliš stručně otázku jména wikipedisty Z. Ano, ve smyslu příslušné žádosti o komentář je skutečně nemožné vynucovat, aby se nikde předchozí jméno wikipedisty Z neobjevilo. V tomto smyslu jsem to koneckonců jasně formuloval též. Zároveň jsem ale jasně vyhlásil, že prohřešky spojené s tímto jménem zůstávají prohřešky, ať jde o osobní útoky nebo jiné nešvary.

Pro jistotu přesně cituji vlastní slova: "Na druhou stranu dodávám, že i vzhledem k této výzvě AC a vzhledem k tomu, že nebyla (naštěstí) jednoznačně odmítnuta, považoval bych já osobně nenásledování této výzvy za znak ne zrovna dobré vůle. To samotné k blokování samozřejmě nestačí, ale může to pomoci v konkrétních případech rozhodování, pokud jde o pochyby, zda jde o nějaké jednání, za které se blokovat dá - tj. osobní útok apod."

Poprvé po relativně delší době byl (podle Mercyho zdůvocnění) za uvedení původního jména wikipedisty Z Cinik zablokován na dvě hodiny, na což si stěžoval na nástěnce správců wikipedista Nolanus a sám Cinik na svém blogu.

Částečný souhlas s Mercyho blokem podal záhy další správce JAn. Myslím, že jeho vysvětlení bylo velmi přesné, včetně výhrady k nesprávnému zdůvodnění. Otázka přechylování jmen a konkrétně revertování tohoto jednoho doporučení se Z nijak nedotýká, tudíž je zbytečnou provokací poukazovat na něj jako na odstrašující příklad. Dle mého je to osobní útok a podle předchozího vyjádření v ŽOKu takovému výkladu nahrává, že Cinik navzdory doporučení arbcomu znovu záměrně použil původní jméno Z (přičemž o něm dle mého psát neměl vůbec!).

Uvádím to jen proto, že část mého tvrzení byla nyní na Cinikově blogu užita na jeho obranu. V tomto případě považuji blok za správný a v přiměřené délce, jen jeho zdůvodnění bylo nepřesné.

Pokud nemůže kdokoli ovládnout puzení spojovat wikipedistu Z se špatným, co se na Wikipedii děje, i když se to Z ve skutečnosti nedotýká, je to o důvod víc, aby zásadně omezil užívání původního jména Z. Jestli ale má před označením "wikipedista Z" osobní zábrany, bude jen dobře, když mu budou bránit před podobnými osobními útoky. Pevně věřím, že k takovému závěru dospěje po době strávené při zablokování a podle následných reakcí i Cinik, jelikož Wikipedii nijak neprospívá a prospívat nebude zcela zbytečné oživování starých sporů.

Před několika dny jsem tu shrnul své zkušenosti z činnosti arbitra za prvních devět měsíců funkčního období. I když zvlášť jeden případ byl tehdy velmi složitý, mnohem inspirativnější pro můj názor na práci arbitrážního výboru byly případy novější, zvláště ten, který nám byl předložen v polovině května. Týkal se sporu dvou zkušených wikipedistů Vrby a Luďka. Arbitrážní výbor se tehdy neshodl na tom, zda má žádost o arbitráž přijmout, nebo ne. Byl jsem tehdy pro přijetí stejně jako che, Milda a timichal se postavili proti. Výsledkem byl pat, který znamenal, že žádost přijata nebyla.

Dodnes respektuji oba vyslovené názory, oba mají racionální základ, opřený o zodpovědný výklad pravidel a zvyklostí na Wikipedii. Protože považuji za důležité vyjasnit dostatečně můj obecný názor, upozorňuji na přesné znění příslušného pravidla: „Při rozhodování, čím se zabývat, výbor přihlédne k názoru komunity a k tomu, zda byly při řešení dotyčného případu vyčerpány jiné možnosti řešení (přímá domluva mezi účastníky sporů, využití prostředníka apod.).“ Rovněž tak z obecného úvodu: „Platí, že než se rozhodnete požádat o řešení svého sporu arbitrážní výbor, měli byste vyčerpat všechny ostatní možnosti.“ Formulace tedy podle mne dává najevo, že k předchozímu řešení sporu se pouze přihlíží (tj. není to jednoznačné rozhodující kritérium), není to povinnost, jen dobrá zvyklost vyčerpat všechny ostatní možnosti. Žádost o komentář není nikde výslovně uvedena vůbec. Pokud tedy toto pravidlo nebude aktualizováno, budu nadále vyžadovat pro přijetí žádosti o arbitráž předchozí ŽOK pouze v případě, že by mohla zásadně doplnit proběhlou diskusi. Tato diskuse je naopak pro mne zcela nezbytná (tj. budu vždy odmítat žádosti, které jsou podány ihned po vzniku sporu bez jakéhokoli jiného pokusu o vyřešení), může ale mít různou podobu. Doplňuji, že je to můj soukromý výklad uvedeného doporučení a že – byť s výhradou – respektuji i výklad, který ŽOK vyžaduje.

Přesto se domnívám, že arbitrážní výbor bohužel selhal v tom, že nevynesl žádné společné stanovisko, kterým by žadateli jednoznačně odpověděl. Je to pro mne dosud důležitá zkušenost, kterou jsem se snažil v dalších dvou – o poznání jednodušších případech – řešit poněkud nestandardním, ale podle mne přínosným způsobem „společných stanovisek“ schvalovaných při (ne)přijímání žádosti.

Tato žádost bohužel také přinesla pro mne velmi znepokojivou zkušenost dosud nejrazantnějšího pokusu o útok na jeho nezávislost a akceschopnost, když wikipedista Nolanus vznesl požadavek na převolení celého výboru v případě jednoho konkrétního rozhodnutí. S takovým nátlakem na výbor jako tehdy i dnes zcela zásadně nesouhlasím a odmítám se do budoucna podřídit jakékoli podobné žádosti.

Netuším, zda se tento případ ještě někdy může k arbitráži vrátit, ale přesto pro zájemce dodám, že jsem na základě tehdy předložených indicií dospěl k názoru, že Luděk jako správce zásadním způsobem nepochybil a nebyl bych tehdy ani nyní pro jeho pohnání k žádosti o potvrzení správcem a byrokratem. Jsem si vědom, že Luděk udělal množství nedobře působících kroků, podobně jsem to ale cítil i u druhé strany a potažmo i u arbitrážního výboru.

Na tento případ navázala žádost o komentář wikipedistky Vrbové, která na jednu stranu zvolila poněkud zvláštní formu ŽOKu k arbitrážnímu výboru, na kterou jsem nenašel vhodný recept k chápání, navíc nevhodně zobecnila některá fakta a použila je poněkud manipulativním způsobem (viz hned první věta); na druhou stranu řekla různé věci, se kterými souhlasím, a bylo to pro mne inspirativní. Podobné to bylo, když Vrba s odstupem publikoval svůj názor na arbitrážní výbor na svém blogu. Zvláště tato dvě vyjádření mne vedla k zamyšlení a k tomu, že chci zkusit prosadit některé změny ve fungování arbitrážního výboru a že chci působit sice v rámci regulí, ale aktivně, nikoli pasivně, dokud budu arbitrem (tj. i v případě, že budu usilovat o znovuzvolení).

V říjnu zaměstnal arbitrážní výbor dvěma případy wikipedista Hubený. Ani jednou výbor žádost nepřijal, protože ani jednou nebyla podána jako dlouhodobý spor a nikdo ji k takovému rozsahu nerozšířil. Za pozoruhodný moment a svým způsobem za nedoceněný úspěch činnosti arbitrážního výboru považuji to, že sám žadatel byl spokojen s tím, jakým způsobem byla odmítnuta jeho druhá žádost. Podle mne to bylo proto, že toto odmítnutí bylo aktivní a pro všechny vyjádřilo jasné stanovisko výboru.

Nyní jen krátce k tomu, co bych rád na arbitrážním výboru změnil. Myslím, že výbor se má na vyžádání hlavně dobrat k nějakému rozhodnutí a to prezentovat. Aby ubylo co nejvíce momentů, kdy je verdikt výboru nejednoznačný (týká se to především přijímání žádosti), brzy předložím dva dílčí návrhy na změnu pravidel arbitráže, potažmo arbitrážního procesu. První se bude týkat toho, že arbitrážní výbor by do budoucna neměl hlasovat o přijetí, ale o zamítnutí žádosti (je to maličkost, ale při rovnosti hlasů má být upřednostněno právo žadatele na to dostat odpověď než právo arbitrů se té odpovědi vyhnout); druhá toho, aby celá fáze přijímání žádosti byla upravena tak, aby i v ní měl povinnost arbitrážní výbor odpovídat na zadané dotazy žadatelů a stran a aby bylo zdůrazněno jeho právo i v této fázi vydávat svá stanoviska. Věřím, že se pro takové úpravy podaří získat podporu.

Děkuji za přečtení.

Uplynulo již o něco málo víc než 15 měsíců od zvolení stávajícího arbitrážního výboru a přibližně do dvou měsíců už by měly být vyhlášeny volby nové, jejichž hlasovací období by mělo nastat krátce po Novém roce. Protože stále zvažuji, zda pokračovat v tomto angažmá, rozhodl jsem se pro sebe i pro všechny ostatní udělat shrnutí toho, co současný arbitrážní výbor řešil nebo třeba také neřešil s mými soukromými poznámkami.

Samotné volby proběhly podle mého soudu poměrně kultivovaně a s jednoznačným výsledkem, který rozdělil pole kandidátů na ty s jasnou podporou a na ty bez ní. Značný počet hlasů pro byl pro mne do značné míry závazek, a doufám, že aspoň u většiny hlasujících jsem nezklamal a že z mého počínání mají aspoň takový pocit – tj. převážné spokojenosti – jako mám já. Dodnes částečně lituji, že nebyl zvolen Mirek256, kterého jsem bez rozpaků podpořil i v hlasování. Na druhou stranu nemůžu konkretizovat, místo koho by ve výboru musel působit.

Krátce po volbách byl arbitrážní výbor postaven před těžký úkol znovu projednat spory s wikipedistou Z. Připomínám, že od zvolení výboru uplynuly v té době pouhé tři dny a že oba arbitři, kteří měli z předchozí doby s touto funkcí nějaké zkušenosti, se vyloučili pro podjatost. Přestože zbylá trojice, která hned v tomto ostře sledovaném a kontroverzním případu musela hledat způsoby své činnosti, byla občasně kritizována i za pomalost, byla žádost projednána jen za necelé dva měsíce, a to většinou měsíce letních prázdnin a dovolených.

Na základě vlastní úvodní aktivity s komunikací s wikipedistou Z jsem byl později ostatními arbitry i formálně potvrzen jako první zpravodaj výboru. Upřímně doznávám, že jsem tu roli nezastával rád, protože šlo o krajně vyhrocený spor, v němž jedna strana opakovaně zpochybňovala nezaujatost všech jednajících arbitrů, odmítala plně spolupracovat a podobně. Nejsem se svým způsobem koordinace činnosti arbitrážní výboru v tomto případě zcela spokojen, hlavně ale ve mně zanechala celá záležitost jednu z nejbolavějších zkušeností z „života“ na Wikipedii.

Nebyl jsem zcela spokojen ani s výsledkem jednání výboru, v němž jsem byl přehlasován. Myslel jsem, že pro tento způsob řešení by byla vhodnější kratší než roční „zkušební doba“ než schválený rok. Alespoň se podařilo prosadit – navzdory i mé prvotní skepsi – návrh na přejmenování arbitráže a omezení užívání původního jména wikipedisty Z, který sice není závazný, ale myslím, že posloužil k uklidnění na Wikipedii. Vzhledem k nejistotě o výsledku rozhodnutí jsem dále sledoval činnost wikipedisty Z na jiných projektech Wikipedie i na jeho blogu a dospěl jsem k závěru, že verdikt byl přes mé původní rozpaky správný. Dospěl jsem k názoru, že by Z těžko mohl být součástí spolupracující komunity na české Wikipedii, což je na druhou stranu škoda, protože jeho příspěvky jsou kvalitní, jak dokazuje na jiných projektech. Bohužel se domnívám, že by přínos jeho článků nevyvážil osobní spory plynoucí z dlouhodobé osobní nevraživosti jeho a dlouhé řady jiných autorů české Wikipedie. Své pochybnosti, které jsem měl o délce „zkušební lhůty“, se ukázaly být irelevantní, protože o její délku Z nejspíš nikdy nešlo, podstatnou byla podstata bloku do „žádosti o zrušení“, kterou odmítá, ale s níž jsem i já souhlasil a souhlasím.

Pro plnou informovanost doplňuji, že krátce po arbitráži jsem byl jako arbitr osloven wikipedistou Z, abych zprostředkoval jeho kontakt se správci, což jsem udělal. Wikipedista Z tehdy se mnou pokračoval v soukromé e-mailové korespondenci, v níž jsme během několika dnů bohužel dospěli k takovému vyostření sporu, že se nadále nepovažuji za nepodjatého, pokud by arbitrážní výbor měl v budoucnu něco v souvislosti s wikipedistou Z řešit a já byl jeho členem. Detailů netřeba.

Už v té době byl arbitrážní výbor znovu požádán o aktivitu ve sporu Medvídka Pú se správcem Horstem. Arbitrážní výbor se tehdy jednomyslně rozhodl žádost o zbavení správce jeho práv odmítnout. Medvídek Pú tehdy neměl podporu nejen výboru, ale celé komunity pro své ostré požadavky, nikde se nesnažil vyvolat diskusi, celý případ byl tehdy proto jasný.

Jinak to ale bylo v případě vrba versus Luděk, který spadl před arbitrážní výbor po půl roce blažené nečinnosti. Přineslo to s sebou řadu dalších záležitostí, takže to s dovolením vypíšu až příště.

Díky za zamyšlení, pokud vás moje zpověď k němu přivedla.

Dnes dopoledne jsem zase na Wikipedii vběhl trochu nadšeně a nerozvážně, resp. hlasoval jsem ve správcovském hlasování (správce však už drahnou dobu nejsem) za podporu bloku Cinika na jeden měsíc. Zároveň jsem ale uvedl, že tento blok by měl mít jisté podmínky, protože účel takovýchto akcí není nikoho trestat, ale zajistit plynulé fungování encyklopedie jako takové.

Proto by bylo dobré, kdyby Cinik ukázal, jaký je jeho záměr. Pokud z Wikipedie skutečně definitivně odešel není potřebné, aby mohl editovat - blok sice pozbývá významu, ale pro obě strany našeho sporu. Tím pádem jsou jakékoliv stížnosti na měsíční blok naprosto irelevantní.

Pokud však tohle ukončení aktivity bylo pouze krátkodobého charakteru (jako tomu koneckonců bylo už dříve), bylo by dobré ukázat také trochu přívětivější tvář. Ale nejprve ji musí ukázat zablokovaný, který na svém blogu šíří různé insinuační útoky na správce a vůbec estabilishment Wikipedie. Tohle prostě nejde, to už se podobá... , je to fatální a musí to být odstraněno. Co Cinika v poslední době trápí, o tom by bylo záhodno kdyby si správci s ním promluvili (nejlépe nad kávou či pivem - tedy jedem dle chuti), někde v příjemném prostředí. Přecijen tu máme uživatele, který pro Wikipedii mnohé udělal (myšleno obsah) a jehož podíl není oddiskutovatelný. Potom bude na místě, aby správci své drakonictví odvolali a přistupovali mnohem vlídněji (koneckonců jedna z příruček Wikipedie nám povídá i o předpokládání dobré vůle, ačkoliv mé očekávání, že k tomu skutečně dochází, příliš valné není). Koneckonců, píše se jen encyklopedie, nebudujeme stát.

Angličan William Webb Ellis (podstatně šířeji se o něm píše na anglické Wikipedii, na fotografii jeho pomník ve městě Rugby) se zapsal do historie světového sportu tím, že údajně vynalezl ragby. Jednou vzal při školním fotbalovém utkání míč do ruky, proběhl hřiště a položil ho do branky. Ragby je skvělý sport, ale fotbal byste si s takovýmhle Ellisem nezahráli.

Vzpomněl jsem si na to při dvou víceméně úsměvných setkáních s wikipedisty. Jeden se rozčílil, jak bylo naloženo s jeho příspěvkem, který neodpovídal pravidlům, a hlasitě za sebou bouchl na Wikipedii dveřmi. Připomínal mi právě ragbistu, který by chtěl mermomocí prosazovat hru rukou v současném evropském fotbale a kritizovat fotbalové činovníky, že mu neuznávají branky překopnuté přes břevno. Inu, přeji mu hodně úspěchů v ragbyové kariéře, ale my raději budeme hrát dál fotbal. :-)

I na druhé setkání se hodí příměr ze sportu. Že prý málo profesionálů píše o svých tématech na Wikipedii a že je to ostuda. Představme si turnaj mistrovství světa v malé kopané, na který vyrazí nejlepší družstva třeba pražské hanspaulky (článek o ní na Wikipedii stále chybí...). A jeden z těchhle kvalitních, ale amatérských hráčů si povzdechne, že by se k nim měli přidat nejlepší reprezentanti jako Tomáš Rosický nebo Petr Čech a že je škoda, že to neudělali, zvlášť když jsou za reprezentaci placeni. Jasně, že ve skutečnosti je to trochu jinak, profesionálové obvykle dělají svou profesi a na Wikipedii, která je koníčkem, už většinou nemají čas. A pokud ano, raději tam napíšou článek o věcech, které je jen baví.

Wikipedie žije vlastním životem, což je logické. Někdy mě ale zaráží jeho sebestřednost. Někdy jí - na druhou stranu - propadám sám.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor: G-Man)

Dlouhé čekání skončilo a Google spustil již na začátku roku anoncovaný Knol. Je zatím ve zkušební beta verzi, ale aspoň se můžeme konečně podívat, jak by to všechno dosavadní tajemství mohlo vypadat a fungovat.

Na svém oficiálním blogu Google produkt představil. Jako hlavní novinku uvádí metodu "moderované spolupráce. Každý uživatel může navrhnout změnu či opravu textu, ale pouze jeho autor si sám rozhodne, zda ji provede či ne. Autory mají být (a podle všeho jsou) odborníci.

Co nyní Knol nabízí? Mnoho článků z oblasti medicíny, některé z oblasti managementu, ale i kurioznější - i když pro někoho jistě podstatné a užitečné - články Ucpané záchody, Grilovací omáčky nebo ze sportu První ironman. Jako featured knol (český překlad na takové spojení snad ani neexistuje, něco jako článek v hlavní roli) nyní mají roztomilé Jak si sbalit batoh (odborníkem na balení batohů je počítačový inženýr z Kalifornie Ryan Moulton).

Ne, dost legrace, mám velké uznání ke všem, kteří píšou a tvoří (i když to byl už snad Jan Werich, který řekl, že se teď víc píše než čte...) pro druhé; a na tom nemění nic ani pocit, že bych raději tyhle autory viděl přispívat na Wikipedii.

Někteří ale patří právě do kategorie profesionálních fotbalistů, zmíněných v mém minulém článku, pro které Wikipedie není zcela vhodným místem. Bude tedy na řadových wikipedistech, aby z jejich tvorby na Knolu dokázali sami těžit. V současnosti jsou na Knolu (namátkou) takové autority jako chirurg z Newyorské zdravotnické školy Jessica Doningtonová, editorka Encyclopedia of Earth Ida Kubiszewská z Vermontské univerzity, Robert Basner z Columbia University.

Můj první dojem je celkem příznivý, což je jistě dáno i poměrně hezkou úpravou (kategorizace asi časem dorazí a zatím ji nahrazuje obstojné vyhledávání). Knolu ale tak trochu hrozí, že se změní v "malý internet", ve kterém bude spousta článků nejrůzné úrovně, jimiž se bude muset čtenář stejně probrat (aspoň budou snad ohodnocené od ostatních). Uvidíme, jak se Knol vypořádá s články typu Mina Radhakrishnan, který by na Wikipedii právem zamířil ke smazání z důvodů popsaných v doporučeních subpahýl, WP:VL a Propagační článek.

Celkový názor ale trvá, a tak ho můžu jednoduše okopírovat ze svého půl roku starého příspěvku:

"Google Knol nikdy nebude encyklopedie, bude to spíš sborník nebo rovnou knihovna, kam se podíváte do poličky s knížkami o jednom tématu, kteří autoři tam něco napsali. Z toho mi celkem jasně vyplývá, že nemůže být konkurencí pro Wikipedii. Jen si Wikipedie musí uvědomit, že právě ona chce být encyklopedií, že její hlavní úlohou není vytvářet nové verze a nové interpretace informací, ale jejich shromažďování a třídění. Wikipedie může snadno přežít Knol, stačí jen, aby se na světě najednou zcela nevytratila kooperativnost a Wikipedii tak naráz nevymřeli všichni přispěvatelé.

Přesto považuji případný vznik Knolu za pozitivní. Shromážděný a aspoň po hromádkách článků na stejné téma roztříděný bude zajímavým zdrojem informací - ve svém utřídění lepší než obyčejné blogy, kterým se částečně podobá; nikoli konkurenčním, ale alternativním vedle Wikipedie."

Dodám jen to, že větší konkurenci by mohl Knol představovat pro některé jiné projekty Wikimedia, zvláště pro Wikiverzitu, kde by se ale měly bezpečně udržet především kolektivní projekty.

Poslední dobou se někteří wikipedisté baví vskutku zajímavým způsobem. A to otázkou, kolik (a jakých) obrázků bude v článku o severočeské obci Rybniště (zvláštní, vždycky jsem si myslel, že se jedná o Jižní Čechy, ale budiž).

Autorem velkého množství obrázků z dané lokality je ŠJů, v současné době nejaktivnější fotograf české Wikipedie, byť kvalita jeho snímků je samozřejmě diskutabilní (a také se o tom živě a žhavě mluví - i já sám ho na to už celkem nevybíravě upozorňoval). ŠJů věnuje mnoho svého úsilí k zmapování mnoha obcí, které dosud na Wikipedii nijak obrazově ztvárněny nejsou. Místo pádné diskuze, kde by byly použity argumenty však člověk vidí neustálé bazírování na detailech (extrémní konkretizace obecného mi ale příjde poslední dobou jako velký problém na Wikipedii), jako je třeba nepříliš šťastné umístění obrázku s valníkem hnoje do článku o obci, že fotka návsi obce neříká vlastně o obci nic, v neposlední řadě zakládání Žádosti o komentář a všeobecně a vůbec celkem neslušný tón, který uživatele donutil vzít si na několik dní timeout.

Každopádně mě překvapilo, jak rozsáhlý a dlouhý text jsou schopní všichni velmi rychle v tomto ŽOKu vyprodukovat. Ještě více se divím faktu, že někteří nejsou schopni tolerovat více obrázků v nějakém článku, avšak faktické přehmaty v článcích, mnohdy až čtyři roky staré údaje (normálně by to nevadilo, ale tohle je Wikipedie), různé spamy a další nesmysly, nikomu nevadí. Alespoň tedy ne do té míry, aby se to řešilo obdobnou cestou, jako jsou fotky Rybniště.

Musím na druhou stranu přiznat, že k ŠJůovi jsem měl také nemalé antipatie, zvlášť tedy v době, kdy jsem přeorganizovával všechny články o dopravě a moje koncepce se střetla s jeho :-) Tyto technokratické úvahy mě však naštěstí již opustily, neboť je důležité si uvědomit, že dělat má ten, kdo dělat chce a bránit mu je prostě kontraproduktivní. Normy, které Wikipedie nepřímo vyžaduje, jsou podle mě dost volné na to, aby umožnily tvůrčí schopnost všem. Že se to bude lišit, to je nutné přijmout jako nutné zlo a danou pravdu. Lidé jsou různí, myslí různě a píšou různě. Pokud tam nebude 40 obrázků k jednomu odstavci nebo celý text růžovou kurzívou tak to žádná katastrofa není.

Na serveru Lupa napsal Michal Černý článek Online encyklopedie nejsou jen Wikipedie. Článek má standardní slušnou kvalitu, snad jen určení toho, co odlišuje online encyklopedii od všeho internetu, se myslím trochu minul se skutečností - hlavní výhodou každé encyklopedie proti "pouhému" výsledku vyhledávání tématu na internetu podle mého je, že má (a často to dělá - to je právě chyba ne/populárních wikipedických pahýly) obsahovat pokud možno souhrnnou informaci, kterou uživatel na internetu musí kompilovat sám z více zdrojů.

Článek doprovází anketa "V jaké jazykové mutaci dáváte přednost Wikipedii?" Výsledky jsou pro českou Wikipedii velmi příznivé. V době psaní tohoto příspěvku jí dávalo přednost 54 % čtenářů článku na Lupě. 39 % upřednostňovalo anglickou Wikipedii, každý padesátý jiné jazyky a tři ze sta jiné online encyklopediíe. Je pravděpodobné, že podhodnocena je skupina "Encyklopedie online nevyužívám vůbec" (1 %), kterou takový článek asi ani nepřitáhl, a proto její příslušníci nemohli hlasovat, výsledky u prvních čtyř odpovědí by ale podle mne měly být zatíženy jen statistickou chybou způsobenou malým počtem hlasujících.

V současnosti zaujímá Wikipedie dominantní místo mezi encyklopediemi, boj o čtenáře se však přesouvá jinam. Jak oznámil čtvrteční El País, tento týden začala digitalizace starých děl z knihoven Universidad de Complutense de Madrid a Biblioteca de Cataluña ve Španělsku.

Kdo za vším stojí? Jedná se o světový internetový gigant Google. V plánu je zdigitalizovat většinu starších děl dostupných jako volná díla. Celkem se má jednat o více než 700 děl, mezi nimiž se dá nalézt například Cervantesův Důmyslný rytíř Don Quijote de La Mancha, Kosmografie od Claudia Ptolemaia či Knihy o astronomii od Alfonse X. Moudrého. Ostatní díla s copyrightem pak budou nabízena ke koupi, nebo odkazována do "kamenných" knihoven.


Boj na poli encyklopedií postupně vyhrává Wikipedie. Již v roce 2005 si nechal renomovaný časopis Nature vyhotovit studii porovnávající kvalitu světoznámé encyklopedie Britannica a Wikipedie. Studie ukázala překvapivý výsledek a sice, že Wikipedie si na tom nestojí tak špatně jak se původně předpokládalo.

Počátkem dnešního roku pak řada "tradičních" encyklopedií oznamuje, že přechází k zpřístupňování hesel přes internet. Naproti tomu německá Wikipedie připravuje vydání dalšího DVD a dokonce má v plánu vydat i tištěnou verzi Wikipedie.

Postupně od dosažení 1,6 milionu hesel na anglické Wikipedii se stále více a více volá po kvalitě. Postupně s nárůstem hesel se hesla rozepisují, prohlubují; důležité a sporné údaje jsou odzdrojovány, čtenářům jsou nabízeny sekundární zdroje typu externích odkazů či literaturu. Některé vzdělávací instituce se organizovaně vrhají na Wikipedii a zkvalitňují hesla. Díky softwaru MediaWiki má každý možnost opravit chybu, kterou právě nalezl a v mžiku nabídnout opravenou verzi milionům lidí po celém světě, kteří mají přístup k internetu.


I Google se pokouší vytvořit vlastní "encyklopedii", v současnosti však, zdá se sází více na jiné cesty, jak přilákat čtenáře. Stává se výraznou konkurencí pro Wikisource. Digitalizace starých děl pro potřeby Googlu už běží v několika zemích v různých světových jazycích. Otázka je kdy se dostane i k nám? Jak někde uvedl Jimmy Wales: pokud vývoj Wikipedie trvá 5-8 let, vývoj Wikiknih může trvat 30-40 let. A podobné by to mohlo být s projektem Wikisource. Nejde totiž to to, že by díla nebyla dostupná, ale spíš o nedostatek ochotných editorů, kteří by se takovéto práci s chutí oddali. Svou roli zde hraje i přizpůsobení softwaru tomuto projektu.

Je tedy otázkou, jestli má cenu do budoucna s takovýmito projekty soupeřit, pokud jsou cíle stejné? Nabídnout volně přístupná díla v digitalizované podobě na internetu. Je nutné na tomto poli s někým soupeřit? Faktem však zůstává, že v současné době se na českém internetu nachází, hned několik internetových knihoven. Jsou lepší, horší a dokonce narazíte i na úplně katastrofální projekty (u takových se pak člověk podiví, na co všechno je možno dostat grant). Žádná z těchto knihoven však zatím nepřistupuje k digitalizaci tak široce, jako Wikisource.


Zdroj: El País, 3. července 2008, č. 11 442, evropské vydání.

Německý wikipedista čínského původu Tching Čeng (známý nejčastěji s přezdívkou Wing), byl zvolen zástupcem komunity v Radě nadace Wikimedia Foundation. Ve složitém systému, ve kterém se porovnával každý kandidát s každým, byl upřednostněn proti všem oponentům.

Wing se narodil v Šanghaji, vyrůstal v Cha-er-pinu a od svých 20 let žije v Německu. Nyní působí v Mohuči jako programátor u IBM. Edituje čínskou, německou a anglickou Wikipedii. Spolupořádal Wikimanii 2007 na Tchaj-wanu.

Zde je pět programových bodů, se kterými do Rady kandidoval:

• Podpora rozvoje softwaru MediaWiki pro lepší uživatelnost;
• Podpora kroků k získání a udržení nových editorů;
• Zajištění komunikace mezi komunitami Wikimedie, ať jde o různé projekty, nebo různá místa;
• Podpora jazykové, kulturní a dalších různorodostí komunity Wikimedia;
• Podpora spolupráce mezi Wikimedií a univerzitami nebo jinými neziskovými/veřejnými institucemi zabývajícími se výzkumem a vzděláním (např. knihovnami).
  

Na prvních nezvolených místech zůstali Australan ruského původu Alex Bakharev a Američan Samuel Klein. Všichni kandidáti byli označení hlasující komunitou jako lepší než Američan Gregory Kohs, který svou kandidaturu formuloval dle mého názoru nejkritičtěji (podobně neúspěšná byla rovněž hodně kritická kandidatura jeho krajana Kurta M. Webera). Jen o jedno místo výš skončil Angličan Paul Williams, nad jehož nízkým věkem (18 let) jsem se pozastavoval zde na blogu i já.

V Radě jsou kromě Tchinga její předsedkyně Florence Nibartová-Devouardová, stálý člen Rady a zakladatel Wikipedie Jimmy Wales, dále místopředseda Jan-Bart de Vreede, Kat Walshová, Frieda Brioschiová, Michael Snow, tajemník Domas Mitsuzas a pokladník Stuart West.

Zdroj fotografie: Wikimedia Commons (autor Wing - mimochodem, přijde vám to jako autoportrét???)

13. června 2008 zemřel americký televizní publicista, dlouholetý moderátor pořadu stanice NBC Meet the Press Tim Russert. Není mi nijak známo, že by za svého života významně zasáhl do běhu Wikipedie. O to víc na ni může zapůsobit paradoxně po své smrti.

Russet zemřel po záchvatu, který ho postihl ve 13:30 přímo v kanceláři. Televizní stanice informaci zveřejnila až po informování jeho rodiny. Na Wikipedii se informace o jeho smrti objevila 13. června v 20:01, ale o devět minut později byla ze stejné IP adresy znovu odstraněna, což bylo vzápětí revertováno. Ve 20:29 už byla informace podložena zdrojem z New York Times a od té doby ponechána (aspoň předpokládám, protože jsem tu přibližně tisícovku(!!) editací provedených v následujících necelých dvou týdnech už dál převážně neprocházel).

Nenápadná záležitost, dohledatelná z historie článku, má ale důležité konsekvence, o kterých se (pokud jsem znovu něco v historii nepřehlédl) v článku na Wikipedii nepíše.

Údaj se totiž do Wikipedie dostal před oficiálním zveřejněním, sotva několik minut po jeho úmrtí. NBC byla šokovaná a začala vyšetřování, které ukázalo, že anonymním editorem je zaměstnanec servisní společnosti NBC, která nese název IBS. Ve stejné firmě pracoval i editor, který informaci zase odstranil, z časových konsekvencí internetoví komentátoři usuzují, že na základě stížnosti NBC, což podle mne není tak úplně jasné.

Podle dostupných informací se ale bezmála zdá (a komentátoři se na tom shodují), že ten první zaměstnanec ani nevěděl, že dělá něco špatného, protože předpokládal, že dává na internet veřejnou informaci. Přesto byl propuštěn, možná jen proto, aby si IBS zachovala tvář před NBC a tím i její přízeň. Šlo totiž spíš (jak píše třeba Liz Wolgemuthová z US News) hlavně o věc loajality.

O události informují například britský Telegraph. V New York Times se Noam Cohen pozastavuje nad tím, že NBC záměrně zadržovala informaci, než ji zveřejnila.

Wikipedie se (viz NYT) stala v této události důležitým zdrojem informací ve chvíli, kdy mnoho novinářů mělo zprávu o Russertově nevolnosti, ale nikoli o jeho aktuálním stavu.

Mathew Ingram z torontského Globe and Mail se na vlastním blogu ptá: "Byl čin osoby, která změnila stránku na Wikipedii, žurnalistikou, nebo vyzrazením privilegované informace? Podle mne to druhé, ale společnost chce jasně udržet NBC jako svého klienta." ("Was the person who changed the Wikipedia page committing an act of journalism, or divulging privileged information? I’d vote for the latter, but clearly the company wants to keep NBC as a client.") A publicista Mike Masnick mu na Techdirt odpovídá: "To bývala mnohem jednodušší otázka, když novináři byli novináři a privilegované informace byly privilegované informace. Ale hranice obou věcí se poměrně rozmazaly, a tak to povede jen k dalším otázkám, než se společnost dohodne na odpovědi." ("This used to be a much simpler question when journalists were journalists -- and privileged information was privileged information. But the boundaries of both things have become quite blurred these days, and that's only going to result in more questions being raised before society agrees on the answers.")

Na jednu stranu by to pro Wikipedii mohla být pozoruhodné informační vítězství nad ostatními médii (čistě formální připomínka zní, že ještě lépe se to mělo objevit na Wikinews, které jsou určené pro zprávy, na Wikipedii by se taková informace měla přece jen objevit až jako podložený údaj), pokud by mělo být takové usilování o rychlost jejím cílem - o čemž nejsem přesvědčen.

Mimochodem - o tom píše i autor Noam Cohen v New York Times ("V případě Wikipedie je to právě to, k čemu site nemá sloužit. Jedním z principů situ je Žádný vlastní výzkum - každý fakt se musí objevit v nějakém zdroji s reputací, než je ho možné zopakovat." ("In the case of Wikipedia, this is emphatically not what the site was meant to do. One of the principles of the site is No Original Research — every fact must have appeared somewhere reputable before it can be repeated.")

Na druhou stranu taková událost ukazuje, že editování Wikipedie může být i záležitostí svým způsobem nebezpečnou...

Zdroj fotografie: Flickr - via Wikimedia Commons (autor hyku)

Jako Ženevský zázrak pojmenoval autor Reisender svůj článek, který věnovat vyřazení českých fotbalistů z mistrovství Evropy ve fotbale. Článek neobsahuje nic závratného, není ani nijak ozdrojován a navíc kvůli probíhajícímu hlasování o smazání bude pravděpodobně brzy smazán (proto přikládám pro pozdější čtenáře odkaz na kopii ve vlastním uživatelském prostoru na cs.wiki).

Je to ale - co jsem si všiml - jeden z nemnoha případů, kdy se česká reálie stala hlavním tématem článku na en.wiki v okamžité reakci na událost, a aniž by její vytvoření inicioval český editor. Reisender se k tématu podle všeho dostal spíš jako Chorvat, který s překvapením zjistil, že soupeřem jeho týmu ve čtvrtinále nebudou očekávaní Češi, ale Chorvati.

Smazání na anglické Wikipedii dovedu pochopit (zvlášť v současném stavu článku), ale na druhou stranu zvláště na české Wikipedii by takový článek být mohl, a to podle mého názoru na to, že česká Wikipedie má zvláště zdůrazňovat český rozměr zobrazovaných materiálů.

Doplnění: Článek byl skutečně smazán 23. června. Těsně před tím proběhl i pokus o jeho přejmenování na Krále comebacků. Výsledek diskuse nakonec byl mnohem těsnější, než to zpočátku vypadalo. Na české Wikipedii by podle mne vedl k tomu, že by článek zůstal ponechán. Při pouhém sčítání hlasů mi vyšel výsledek 21 pro smazání, 16 pro ponechání, možná jsem se přepočítal, ale těžko tolik, aby to přeskočilo hranici 2/3.

Protože Wikiverzita i Wikizprávy už byly schváleny, je třeba se připravit na ostrý provoz a udělat taky něco proto, abychom nekoukali jako kedlubny, až doménu dostaneme. Zatímco pro Wikizprávy se logo udělalo už před časem a na hlavní straně je (a já možná ještě udělám nějaký alternativní verze pro milníky, 200 článků se nám pomalu pozvolna blíží), Wikiverzita neměla vůbec nic. A tak jsem se na popud Dannyho B rozhodl logo udělat.

Nebylo to nic složitého, stačí vzít jakékoliv logo, které už existuje a doplnit pouze lokalizovaný text (narozdíl od Wikipedie či Wikislovníku k tomu tak není potřeba přidávat ještě nějaké menší texty pod názvem projektu, to zde odpadá. A ono je to i lepší; pořádné informace jsou na příslušných stránkách, z hlavní odkazané, není problém se k nim doklikat. A editorům log se hlavně usnadní práce :-)

Už jsem tu jednou velmi okrajově zmínil, že se chystají volby do správní rady Wikimedia Foundation - tedy do té části, o které rozhodují členové komunity. V tuto chvíli se přijímají kandidatury, uzávěrka má být zítra.

Zaujaly mne regule, podle kterých je možné volit nebo být volen.

Volit může ten, kdo měl aspoň 600 editací před 1. březnem 2008 na jedné nějaké wiki, 50 editací na té samé wiki od 1. ledna do 29. května 2008, není zablokován a není bot.

Kandidovat může ten, kdo měl 600 editací na nějaké wiki před 1. lednem 2008, má 50 editací mezi 1. lednem a 1. červnem 2008, je mu aspoň 18 a je plnoletý ve své zemi a zveřejnění své občanské jméno. Zajímavé pro mne je, že v zásadě není moc velký rozdíl mezi požadavky na počet editací.

Co mne také zaujalo, je velmi nízký průměrný věk přihlášených kandidátů. V době, když jsem psal tenhle článek, jich bylo 11 a ten věk byl 32 let (a myslím, že ho zvedly poslední přírůstky do seznamu). Do rady kandidují i zájemci ve věku 18 (Paul Williams - na fotografii), 22, 23 a 25 let. Že uživatel ve věku 18 let bude schopný vykonávat povinnosti v radě v plném požadovaném rozsahu, prostě nepředpokládám, ale každý volič si udělá názor sám.

Jinak jsou v seznamu kandidátů čtyři Američané (a k nim jeden Kanaďan, dohromady průměrný věk 27 let), čtyři kandidáti z Evropy (průměr 36 - a to ho snižuje Williams), jeden Izraelec a jeden Australan.

Volby proběhnou od 1. do 21. června 2008.

Zdroj obrázku: Flickr via Wikimedia Commons (autor Peter)

Obrázek: Univerzita Karlova už brzy bude mít svého českého wikiverzitního konkurenta.

Člen jazykového subkomitétu Wikimedie Pathoschild oznámil oběma chystaným českým projektům, že jsou "připravené ke schválení a brzy budou vytvořeny".

I když jsem měl určité pochybnosti o jednom z projektů, iniciátorům i dosavadním přispěvatelům oběma upřímně gratuluju, protože odvedli dobrou práci. V zastoupení všem ostatním gratuluji těm nejaktivnějším - u Wikizpráv jde především o Aktrona, Orange.mana, Dannyho B. a Darkermonka. U Wikiverzity jasně nejvíc práce odvedl Juan a s ním Kychot.

Přeji všem po spuštění hodně spokojenosti z příspěvků publikovaných v přátelské a tvůrčí atmosféře.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor: Rémi Diligent)